Sama (se) sebou

Zdravím!

Je tu druhý červencový den a mě za dvacet dní čeká moje narozeninová oslava. Nebudu lhát, těsím se jako blázen! Ale zároveň jsem trochu nervózní.. Vím, že není vůbec jednoduché něco takového organizovat. Zajistit jídlo, pití, pohodlí a hlavně, předat prostory po party v původním stavu. Ne, že bych svým nejbližším dostatečně nevěřila, ale co si budeme.. občas se to prostě nepovede. no :D

Už před začátkem léta jsem sama sobě vymyslela takovou malou výzvu. Využít tenhle čas do narozenin sama pro sebe. Dělat věci, které jsem vždycky odkládala a potom mě mrzely. Nefňukat, že to nedokážu, když jsem to ještě ani nezkusila. A celkově, snažit se maximálně poslouchat svoje tělo a duši. to zní trochu jako klišé, já vím.

Hrozně moc jsem se na tohle období těšila. Čas, kdy se můžu plně soustředit na to, co mě baví. Začala jsem vést jeden firemní instagramový účet, potom účet spojený s blogem, kam píšu svoje hrátky se slovy, a tenhle nový blogovací domov, který mi přirůstá k srdíčku čím dál víc.

Vím, že teď na to mám čas. Nemusím řešit školu, známky. Věci, které nedělám pro potěšení. Teď mám svůj čas. A možná trochu sobecky, si ho chci co nejvíc užít.

Nechci aby to vyznělo tak, že se sny můžou plnit jenom, když je volno. Tak by to být nemělo. Ale pamatuju si, že jsem si vždycky na léto připravila nekonečnej seznam věcí, které bych chtěla splnit a nakonec jsem z nich neudělala nic. Teď cítím, že to můžu zvládnout. Mám dvacet dní na to, osvojit si nové zvyky a najít si cestu, jak skloubit všechny moje koníčky do dvacetičtyř hodin. 

Tuším, že to nebude stoprocentní. Že mě občas zasáhne prokrastinace a nějaké dny si jenom vyvalím zadek na slunce a nebudu dělat nic. Ale i to je takový podbod mého plánu. Naučit se trávit čas sama se sebou a UŽÍT SI HO. Postupem času jsem totiž zjistila, že tuhle věc fakt, ale fakt neumím.

Je tu druhý den mé malé výzvy, která pro Vás možná ani nedává smysl. Mám z ní radost, protože mám konečně čas na to hrát na kytaru a chodit ven s mým hafanem, být s přáteli. A zároveň jsem přestala flákat ty přemýšlecí koníčky a brigádu a cvičení. 

A víte co je nejlepší? Do ničeho se nenutím. Vím, že to není žádná Shred in 30 challenge. Je to přeci můj život a já miluju brát život co nejvíc s lehkostí. Tak uvidíme, co si povíme po mé narozeninové oslavě. :D 

Jaké jsou vaše koníčky?

nh.