MEAL TALK | tipy, mé nové návyky

 Zdravím!

Začal únor a společně s ním začala i druhá vlna novoroční motivace. Tak schválně, kdo se drží svých vizí a plánů? Sama za sebe můžu říct, že start roku 2021 vlastně nemohl být lepší. Zvládla jsem velkou část prvního zkouškového, podnikla jsem spoustu nádherných zimních procházek, začali jsme s pejskem docházet na fyzioterapie a to nejdůležitější pro tenhle článek znovu jsem se postavila na cestu zdravého životního stylu. Tentokrát poprvé jinak.

Co si budeme, první semestr na vysoké není nikdy lehký, ať už je distanční nebo prezenční. S novým režimem přichází nové spouštěče stresu. Zároveň se přímo galaktickou rychlostí krátí volný čas na minimum. Je těžké držet se svých zajetých kolejí. Člověk potřebuje čas na srovnání priorit. Já konkrétně potřebovala všechnu tu moji fitness namotivovanost na chvíli ztratit. Potřebovala jsem mít pocit, že to pro mě není zas tak důležité. Že přeci teď není čas, abych myslela na to, jak se fyzicky cítím. Všechno se to propadlo na té pomyslné pyramidě potřeb o pár příček níž. A tak ne, že bych byla nespokojená sama se sebou. Jsem pyšná, jak jsem ten semestr nakonec zvládla. Ale v hloubi duše jsem věděla, že mi to hrozně chybí a že se nemůžu dočkat, až přijde čas vrátit se zpátky na trať.

A tak jsem potřebovala ztratit ten kus sebe, abych ho mohla zase najít. 

Meal talk🍅🍳🥞🍝🍱

restovaná krůtí prsa s pečenými batáty, guacamole a okurkou

Poprvé v životě jsem se rozhodla počítat si kalorie. Dlouhou dobu jsem to chtěla vyzkoušet. Dlouhou dobu jsem chtěla zjistit, jestli jím všeho dostatek. Ale vždycky ve mě byl skrytý mráček obav. Co když si přestanu jídlo užívat? Co když v něm začnu vidět jen čísla? Co když se to přelomí v obsesi? A tak jsem nakonec vždycky skončila s myšlenkou, že intuitivní jezení je přeci nejlepší a Kalorický tabulky opět skončily ve smazaných aplikacích. 

Upřímně, ani nevím, kde se ve mně tentokrát vzala síla to opravdu udělat. Začít. Z velké části mě nakopla epizoda podcastu od Markétky Gajdošové, konkrétně myslím Tajemství diet a nebezpečí kalorického deficitu, kde mluví o tom, jak je super si napsat na papír všechno, co za den člověk sní. Podívat se sama sobě do očí. Díky tomu jsem se zamyslela sama nad sebou. Jím opravdu tak, jak sama sobě prezentuju? Neschovávám před sebou pod koberec občas tu skutečnost? A tak jsem pomalu zjistila, že vlastně ano. Že jsem už několik let přesvědčená, že vím, co je zdravý životní styl, ale vlastně ho reálně nenaplňuju. To byl pro mě velký boom. Najednou jsem cítila, že to chci vědět. Že chci být 100% upřímná sama k sobě. Protože ke komu jinému bychom měli být, když ne k nám samotným? To byl asi ten největší kick.

Jak už jsem psala výš, jsem člověk, který jí převážně zdravě. Umím hledat zdravé alternativy a znám základní pojmy a myšlenky zdravého životního stylu. I přesto jsem ale zjistila pár věcí, které mě samotnou překvapily. 

grilovaný hermelín s pečenými brambory a pečenou dýní

S pomocí aktin článků jsem si vypočítala svůj bazální metabolismu a velikost kalorického příjmu. Konkrétně podle tohoto článku. Potom jsem se zvážila a všechno zadala do Kalorických tabulek. S pomocí kamarádů, kteří se v oblasti fitness roky pohybují, jsem zjistila ideální příjem makroživin a načerpala další motivaci. Víte, není nic lepšího než svoji cestu s někým sdílet. S tím souvisí i to, že jsem se častokrát načapala při večerních hovorech s přítelem, jak desítky minut povídám o tom, kolik má která potravina kalorií. :D Ale snažím se to nepřehánět, vážně! Každopádně, jdeme dál.

Potom, co jsem měla všechno připravené, jsem začala s tím počítáním skutečně žít. První dny byly dost chaotický. Netušila jsem, jak velké porce si mám dávat, aby mi to všechno v konečném výsledku vyšlo. Přesný rozpis jsem splnila minimálněkrát. Dost se mi stávalo to, že se mi nepodařilo sníst dostatek bílkovin nebo sacharidů. Paradoxně jsem většinou ani nedosáhla na tu velikost kalorií, které jsem si určila. A zároveň jsem hodně přesahovala příjem tuků. Díky tomu jsem zjistila, že můj jídelníček vlastně nebyl tak vyvážený, jak jsem si myslela. Nikdy bych neřekla, že zrovna já budu mít problém přijmout dostatek bílkovin nebo sacharidů. Ale opak je pravdou.

restovaná kuřecí prsa s rýží a rajčaty

Postupně jsem se učila měřit porce tak, abych přijímala opravdu všechno potřebné. Nebudu lhát, častokrát se mi i stalo, že byl večer a mně chybělo asi 80% bílkovin. Potom se má druhá večeře skládala z proteinu s banánem, řeckým jogurtem a trochou mléka. Samozřejmě, že to nebylo ideální pro mé trávení. Ale díky tomu si na vyvážený příjem více myslím během dne. Vyšlapuju si vlastní cestu a moc mě to baví. 

Co se týče počítání samotného, vůbec to není tak těžké, jak jsem si myslela. Jelikož se stravuju z opravdového jídla je jednoduché vše dohledat. Zároveň má aplikace i čtečku čárových kódů, díky které můžete dohledat konkrétní potravinové značky. 

špagety ala carbonara

kuskus s vajíčky, zeleninou a sýrem

Jak tedy začít?

ČTĚTE a VZDĚLÁVEJTE SE. To je naprostý základ. Využívejte faktické webové portály. Za mě můžu doporučit aktin.cz nebo fitclan.sk. Zjistěte si základní informace o tom, jak by měla vyvážená strava vypadat. Zkuste si udělat pořádek v tom, jaké zástupce potravin najdete pod slovem sacharidy, jaké pod bílkovinami a jaké pod tuky. To je absolutní základ a na Vaší cestě to opravdu hodně pomůže. 

SNAŽTE SE JÍST VLASTNÍ JÍDLA. Jednoduše víte, co jste si do nich dali. Všechno je potom mnohem efektivnější.

PIJTE DOSTATEK VODY. Další věc, kterou jsem díky Kalorickým tabulkám zjistila. Myslela jsem si, že piju mnohem víc, než jsem reálně pila. Teď je můj cíl 2,5 litry vody denně a i s tím mám občas problém.

DEJTE SI NĚCO DOBRÉHO, ALE NEJEZTE BLBOSTI. Poslední bodík, který mi dopnul až před pár dny. Víte, je strašně důležité jíst občas sladkosti/burgery/pizzy, ... Protože jídlo je láska. A nemělo by být cílem nikoho z nás, aby nám sloužilo pouze jako nějaký zdroj energie. Abychom se odstřihli od užívání si ho. Je to věc, která nám dělá dny příjemnější. Je kulturně spojeno s námi samotnými. Proto si ho naplno užívejme! Ale. Je tu jedna důležitá věc, na kterou je třeba myslet. 

Než jsem do tohohle celého šla, tak se mi stávalo, že jsem měla na něco chuť. Sáhla jsem po pribináčku jenom proto, že jsem byla líná přemýšlet nad tím, jak bych si mohla podobnou dobrotu vyčarovat ze zdravějších potravin. Nebo mamka dělala k večeři palačinky a já jsem v duchu věděla, že na ně vlastně ani takovou chuť nemám. Že by mě úplně stejně (možná i víc) potěšila celozrnná tortilla s volským okem, šunkou, salátem a sýrem. Ale ty palačinky jsem si dala, protože proč přeci ne. Občas je to fajn, říkala jsem si. Jenže jsem si neuvědomovala, že tím vlastně brzdím samu sebe a že to vůbec není tak občas, jak se může na první pohled zdát. A že je zbytečné si něco dát jenom proto, že jsme líní nebo proto, že to mamka zrovna nabízí. Je hrozně důležitý naučit se rozlišovat jídlo, u kterého víme, že v tu chvíli nás neudělá šťastnější nic jinýho a jídlo, které si dáváme jen tak, protože se nám o ničem jiným nechce přemýšlet. Celá tahle myšlenka se hrozně těžko vysvětluje a může se zdát, že si protiřečím, ale je to fakt něco, co mi dost změnilo mindset a tak to ještě popíšu na vlastním případu. 

Miluju burgery a pizzu. Mám ráda jablkový knedlíky a mám ráda i tortillu s vajíčkem a cottage sýrem. Takže pokud mám den, kdy vím, že mi udělá radost právě ten burger, ani na moment neváhám a objednávám si burger. Ale když mi mamka nabídne, že může udělat jablkový knedlíky k večeři, tak si dám radši tortillu. A to ne proto, že byly knedlíky špatný. Ale zkrátka preferuju v té chvíli něco jiného. Je rozdíl mezi mít rád a milovat. Myslím, že i tenhle postřeh mi v posledních týdnech dost pomohl při cestě za svými sny. Zároveň s tím souvisí i to, že vy rozhodujete, co do svého těla dáváte. Proto se nestyďte odmítnout. Ignorujte případné narážky. Vy sami totiž nejlíp víte, co jíst chcete a co ne.

ovesná kaše se sójovým mlékem, borůvkami, tvarohem, arašídovým máslem a skořicí

Upřímně doufám, že jste pochopili, co jsem tím vším chtěla říct. :D Původně jsem chtěla tenhle celý článek věnovat mé nové fitness rutině, protože se změnila i jedna velká věc ohledně cvičení, ale nakonec jsem se rozhodla udělat spíš druhý díl, který se bude samotný věnovat jenom té pohybové stránce. Jelikož se znám a určitě se zase hrozně rozepíšu. haha

Moc doufám, že jste si z dnešního článku něco odnesli. Pokud ano, budu moc ráda, když se o to se mnou podělíte v komentářích! <3

Mějte se krásně a u těším se u dalšího článku!

s láskou, nh. <3