Páteční talk

Zdravím!

Už tu máme zase pátek! A já upřímně skáču radostí. Právě jsem přišla domů z fitka a jsem na sebe hrozně moc pyšná. Našla jsem si čas a šla cvičit. Zní to jako easy věc, ale povedlo se mi to teď poprvý po třech týdnech. 

Je zvláštní, jak se tam vůbec nic nezměnilo a vlastně se změnilo úplně všechno. Potkávám tam pořád moje známý a kamarády. Kluka, do kterýho jsem byla zamilovaná, to už budou dva roky?! A ty desítky lidí, který neznám vůbec, ale pamatuju si jejich tváře.

Ten fitkovej koloběh běžel i beze mě. A teď, když se do toho zkouším zase dostat, protože mi to vážně poslední dobou chybělo, můžu úplně bez problémů. Je to hezký, mít na výběr.

Tenhle týden byl o moc klidnější, než ten předešlý, který jsem popisovala tady. Pár odpolední jsem měla volno a snažila se odpočívat. Teď když se na to zpětně koukám, neumím odpočívat. Vždycky když se rozhodnu vážně zalehnout do gauče s knížkou, musím myslet na všechny ty věci, které bych mohla dělat. Často věci do školy, ale paradox je, že potom jenom ležím a přemýšlím s knížkou v ruce, takže vlastně nic nedělám a zároveň nemám ani ten "relax mindset". Myslim, že v tomhle rozhodně nejsem sama. :D 

Od začátku školy mám v sobě zvláštní pocit. Střídají se mi nálady a dokáže mě rozhodit kdejaká hloupost. Což fakt nesnášim. Děsí mě to, protože ten pravej masakr ještě ani nezačal.. Každopádně, to jediný co teď potřebuju, je objetí, zacpat pusu hořkou čokoládou a pořádně stisknout ruku. Potřebuju vědět, že nejsem sama. A vím, že mi dokáže pomoct jenom jeden jedinej člověk. 

Mějte krásný víkend!

nh.